Přeskočit na obsah

/KOMENTÁŘ/ Zodpovědný chovatel množí zvířata jen tehdy, pokud pro ně má zajištěné umístění

ČR/svět – Rozmohl se nám tu takový nešvar, říká herečka Eva Holubová ve slavné scéně filmu Pelíšky. Tuto repliku bych si dovolil použít také pro nepříliš medializovanou praxi, na kterou poukázala až vyhrocená diskuze na sociálních sítích.

Díky ní se ukázalo, že zoologické zahrady stále častěji množí i zvířata, u nichž nemají zajištěné umístění očekávaných mláďat. Tato nechtěná mláďata pak musí usmrcovat, což se bohužel týká i vzácných a chráněných druhů. Tento nehumánní postup se však v konečném důsledku může obrátit proti všem zoologickým zahradám.

Na začátek musím připomenout, že základním posláním zoologických zahrad je ochrana a chov ohrožených druhů zvířat. Světové zoologické zahrady fungují jako jakási Noemova archa, díky které přežívají živočišné druhy, které jsou ve volné přírodě na hranici vyhynutí. V některých případech dokonce dokáží zvrátit běh času a z přírody vyhubené zvíře do ní dokáží opět dostat. Typickým příkladem je návrat zubra do volné přírody, který se podařil jen díky soukromým chovům a zoologickým zahradám. Kromě toho zoologické zahrady plní také vzdělávací funkci a umožňují návštěvníkům obdivovat i taková zvířata, která by ve volné přírodě běžně nezahlédli. Proto se zoologické zahrady po celém světě těší obrovské popularitě.

Bohužel některé jejich kroky je mohou o tuto dobrou pověst rychle připravit. Takovým příkladem je například rozšířený management chovů. Hrozný termín, že? A ještě horší je to, co se pod ním skrývá. Pod záminkou co nejpřirozenějšího chování zvířat je některé zahrady nechávají volně množit a mláďata, která nikam neudají, bez skrupulí nechávají utratit. Eufemisticky tomu říkají managementová eutanazie. Já to nazývám zbytečnou vraždou.

Je zcela nesmyslné a barbarské množit zvířata jen proto, že je to jejich přirozenost. Jasně, ani v přírodě nepřežije každé mládě. Ale každé má šanci. V kontrolovaném chovu, kde vzývají managementovou eutanazii, pardon vraždu, však nikoli. Zoologické zahrady tak jsou krutější než sama příroda.

Jen zcela bezcitný chovatel umožní zvířatům množit se, když pro mláďata nemá zajištěné umístění. Řešit se to dá i v případě, že se mládě narodí nedopatřením. Vždy se najde nějaká zoologická zahrada či soukromý chov s vhodnými podmínkami, kde se o mládě dokáží postarat. Problémem však je rozšířený přístup zoologických byrokratů z Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Někteří koordinátoři evropského záchovného programu EEP totiž často slepě vyžadují zachovat reprodukční aktivitu zvířat i za cenu nuceného vraždění narozených mláďat. O ta by často zájem byl. Bohužel někteří koordinátoři EEP raději než aby povolili umístění mláděte do dobře vedené soukromé zoologické zahrady, která není členem EAZA, volí jeho usmrcení. Opravdu přístup, který je v souladu se základním posláním zoologických zahrad. Co myslíte?

Tento postup je běžnější, než by se zdálo. Jen se o něm příliš nemluví. Ono ani není divu. Samy zoologické zahrady jsou si dobře vědomy, jaké kontroverzní a odsuzující reakce veřejnosti i ochránců zvířat by otevřené přiznání k pravidelnému usmrcování chovaných zvířat vyvolalo. Mnoho lidí by je začalo srovnávat například s týranými zvířaty v cirkusech a stále častěji by zaznívaly dotazy, zda i zoologické zahrady chovaná zvířata netýrají. Vždyť jaký je rozdíl v tom, jestli zvíře zabije někdo v zoologické zahradě nebo obchodník s masem a kostmi šelem, mohla by se ptát veřejnost. Usmrcení zvířete ohroženého druhu může být dokonce trestným činem.

Ještě více by se dostalo ohlasu názorům radikálních ochránců zvířat, kteří už nyní požadují úplné zrušení zoologických zahrad. Všechny pozitivní přínosy zoo včetně přežití mnoha živočišných druhů mohou přijít velmi rychle vniveč.

RNDr. Evžen Korec
ředitel Zoologické zahrady Tábor
předseda Cane Corso klubu ČR

X